25.07.2005
Klára Zaňková bude hrát v muzikálu
Jejím velkým snem vždycky bylo hrát v muzikálu. Teď se chystá na roli v Třech mušketýrech a dohodil jí to Karel Gott... A proč to tady vlastně píšu? Protože mě facinuje, že i takhle mladá a poměrně slušná zpěvačka nemá ve svým věku žádnou jinou ambici než honem honem urvat flek v nějakým stupidním muzikálu a kamarádit se s Gottem a dalšíma vykopávkama. Sakra, to jsme na tom s tou prokletou kulturou opravdu tak špatně, že i pro šestnáctiletý zpěváky znamená vrchol jejich kariéry uplacírovat se v takovýmhle šrotu? To nechtěj dokázat nic víc než konkurovat Petře Janů? Jesti jo, je to hodně smutná vizitka...
22.07.2005
Here comes the Tears
Suede are dead, long live Tears... Brett Anderson a Bednard Butler se znovu sešli v jedný kapele. Možná nejvýraznější skladatelská dvojice počátku 90. let, která společeně stvořila první dvě desky kapely Suede, natočila album Here Comes The Tears pod hlavičkou The Tears. Toť suchý fakt. Teď byste jistě rádi věděli, co si o týhle desce jako někdejší velikej fanoušek Suede myslím. Takže, je to zatracená pecka. Bože můj, to je taková síla, že mě to srazilo na kolena a byl jsem nefalšovaně dojatej :-)) Teď teprv se ukázalo, jak strašně moc Anderson potřeboval Butlera, jak bez něj tápal a mrhal svým talentem. Here Comes The Tears je naprosto vynikající deska bez jedinýho zaváhání, jedna strhující hitovka za druhou. Někdy si říkám, jak vůbec můžeme nějak seriózně debatovat o hošáncích jako Codlplay a podobnejch umělohnotnejch figurínách z výloh supermarketů, když máme Andersona a Butlera ve vrcholný formě. V lesku jejich desky jsou řeči o tom, jestli je X&Y takový nebo makový naprosto směšný. V porovnání s Tears jde o úplně bezcennou a zbytečnou desku.
19.07.2005
Harry Potter a odporní spoileristi
Je to tak, novej Harry Potter je na světě. Už jsem s bosorkou schroustal dvě kapitoly a je to....ale o tom mluvit nebudu. Jde mi o něco jinýho. Internet je dobrá věc, ale jeho stinnou stránkou je, že se tam nic neutají. Takže jestli nechcete vědět, co se stane v šestým dílu HP, neklikejte na idnes, novinky a vlastně ani nikam jinam. Všude se to totiž dočtete. V jednom nejmenovaným celostátním listu dokonce chtěli po autorovi recenze, aby zaspoileroval tak odporným způsobem, že by všichni zainteresovaní měli ihned bručet do Azkabanu. Prý kvůli exkluzivitě. Houby! Co je to za exkluzivitu, když zkazí překvapení mnoha čtenářům ještě v době, kdy není na trhu ani českej překlad? Jděte někam s prozrazováním důležitejch faktů, vždyť kouzlo HP spočívá v rafinovaně vystavěnejch a vypointovanejch zápletkách.
15.07.2005
Batman začal
A se vší parádou. Není dobrý se na nějakej film příliš těšit, aby nepřišlo zklamání. Takže jsem novýho Batmana očekával...řekněme se zvýšenou pozorností. O to sladší byla odměna. Je to jasný, Burtonovi Batmanové byli skvělý, měly svou vlastní atmosféru, výborný záporáky. Michael Keaton je můj oblíbenec a jako Batman mi docela sedl. Fajn, ale pořád šlo víceméně o pohádkový filmy, byť spíš pro odrostlejší diváky. Joel Schumacher pak natočil dva extratrapný sequely, s kterejma nemá cenu ztrácet čas a který se líbily asi jen milovníkům úchyláren a perverzností všeho druhu. Batmana na dlohou dobu pohřbil, ale teď se netopýři muž vrátil. A rozrazil dveře s takovou silou, že se chvějí ještě teď. Chirstopher Nolan totiž natočil opravu dost temnou a ponurou podívanou. Bruce Wayne vůbec poprvé nepůsobí jako kapku výstřední milionář, kterej si tu a tam odskočí zachránit Gotham před cirkusově vyhlížejícím záporákem, ale skutečně zoufalej a zničenej člověk, kterýho žene vpřed frustrace a vztek. První půlka, kde sledujeme Wayneovo hledání sebe sama a smyslu bytí je prostě fantastická a jestli vám někdo bude tvrdit, že to je nuda, která zdržuje od akce, kopněte ho klidně do řiti. Protože první půlka dává Batmanovi fantastickej background, díky němuž je druhá „akčnější“ část mnohem víc než jenom klasická řezanice klaďas vs. záporák. Asi nemá cenu pořád dokola opakovat, jakej je Christian Bale výbornej herec (je!) a jak je jeho pojetí Bruce Waynea suverénně nejlepší ze všech předchůdců (jistěže!). Takže na závěr: Batman Begins je stoprocentní podívaná, sice má pár mušek, ale ty jsou zcela nepodstatný. Joele Schumachere, Same Raimi, běžte se podívat do kina, jak se taky dá natočit „komiksovej“ film.
11.07.2005
Víte, co je to perex?
Perex je krátkej odstaveček na začátku jakýhokoliv publicistickýho útvaru a jeho účelem je navnadit čtenáře a přimět ho, aby si článek přečet. Já to vím, vy to víte, ale je s podivem, že to nevědí „nejlepší hudební publicisté v téhle zemi.“ Koupil jsem si novej rock and pop. Ponechme teď stranou, že jsem absolutně ignoroval pro mě zcela nezajímavý materiály typu „zápisku popkulturního dobrodruha“ (či jak se ta záležitost jmenuje) z pera Jaromíra Pichlíka, rozhovor s Radimem Hladíkem či rozsáhlý elaborát o Jazzové sekci z pera Josefa Vlčka (obávám se, že podobnými články si redakce mladší čtenáře na svou stranu nepřetáhne) a zastavme se u rozhovoru s Blues Explosion. Někde jsem se dočetl, že největší slabinou začínajících hudebních publicistů je, když ve svých článcích nadšeně popisují všechny okolnosti, za nichž se setkali se svou oblíbenou hvězdou. Pak je ovšem autor povídání se dvěma členy Blues Explosion naprosté mládě, neboť v perexu nám nadšeně a lehce nabubřele (heč!) sděluje, že stál se členy kapely u orloje, že mu něco povídali, že on jim něco povídal, že mu sdělili, že mají hlad a kde prý je thajská restaurace atd atd atd...kecy kecy kecy, jak zpíval Vl. Merta. Místo toho, aby autor naladil na následující povídání, zcela čtenáře otráví a ten už nemá chuť se prokousávat dalšími řádky.
Nevyčítám to autorovi, na vině je editor, že podobný lapsus pisateli nehodil na hlavu.
Druhá věc: víte, jak se správně píše zhlédnout ve smyslu zhlédnout film, koncert, výstavu či divadelní představení? Pouze a jedině se z na začátku slova. Já to vím, vy to víte, ale proč to neví „nejlepší hudební publicisté v téhle zemi“?
Mno, ale abych nebyl jednostranně zaměřenej, musím si trochu rýpnout i do novýho Filteru. Předně, dost mě irituje číst si o kreaturách typu Janise Sidovskýho, Františka Janečka a dalších. Nezajímá mě, co rádi poslouchají, co nosí, jaký mají auto a podobně. Ne snad, že bych jim záviděl, chraň příroda, zdravej rozum je mi milejší, ale fakt jsou mi tyhle přízraky ukradený. Tak proč nezůstanou ve Spy a cpou se do Filteru?
Jo a kdopak spáchal popisek u fotky ze Sin City, kde je „ten žlutej parchant“? Ne, skutečně ne, opravdu ho nehraje Elijah Wood (ztvárnil mlčenlivého kanibala), ale Nick Stahl. Jo a Pink Floyd na Live 8 jistě nevystoupili v původní sestavě. To by totiž s nimi musel na pódiu stanout Syd Barrett...
|
